„Je zde skvělá parta, do které mě kluci přijmuli snad i díky zápisnému,“ usmívá se v rozhovoru třetí letní posila Tomáš Janků

Kde a v kolika letech si začal s házenou?

Jelikož jsem narozen přímo v Zubří, tak jsem s házenou začal od svých 6 let, tedy od první třídy základní školy. Házená je v rámci Zubří sport číslo jedna, a navíc za Zubří chytal i můj táta, takže asi nebylo kam uhnout.

Jak se rodil tvůj přesun do Brna?

Bohužel přišlo velmi nepříjemné zranění Chmeliče a dostal jsem zprávu jak přímo od něj, tak od Ondry Plevy, se kterým se velmi dobře známe z první ligy, který komunikoval s trenérem Pavlem Hladíkem, jestli bych měl zájem si zahrát extraligu. Probral jsem to s přítelkyní, rodinou a vedením Bystřice pod Hostýnem, ale prakticky jsem neváhal ani minutu, jelikož už jsem ani nedoufal, že by o mé služby mohl být v nejvyšší soutěži zájem. Následně jsme se spojili přímo s trenérem Hladíkem a během krátké chvíle jsme se dohodli na spolupráci a případné šanci během sezóny, za kterou jsem neskutečně vděčný.

Co očekáváš od nové sezóny?

Každý tým chce samozřejmě vyhrávat a mít ty nejvyšší očekávání. Očekávání jsou určitě velké a tým vypadá opravdu skvěle, ať už co se týče Živa a Poliho v bráně, vysokých pilířů v obraně, tak souhry v útoků. Já nerad mluvím o konkrétních cílech, nicméně v rámci mé poslední extraligové zkušenosti ze Zubří mi bohužel z různých důvodů nikdy nebylo "dopřáno" přímo hrát v rámci play-off, takže určitě bych byl velmi rád kdybychom se splnili tu základní metu mezi úspěchem a neúspěchem což play-off právě je a v něm už se může stát cokoliv, věřím, že jen v tom pozitivním smyslu.

Jaké jsou tvé největší úspěchy?

Co se týče úspěchů, tak bych zařadil asi 3, a to získání titulu mistra ČR v rámci mladšího dorostu, kde jsme nebyli úplně favoriti, dále pak zisk bronzové medaile v rámci HC Zubří, kde jsem působil však jako třetí brankář a posledním je vítězství v rámci první ligy s Bystřicí pod Hostýnem kde jsem byl na limitovaný přestup v roce 2012 v rámci mistrovské sezóny HC Zubří. Jinak takovým vnitřním "úspěchem" jsou strávené 3 extraligové sezóny v rámci Zubří po boku skvělého člověka a kamaráda Peti Orsága.

V pátek si odchytal první zápas v dresu Kéniku. Jak by si ho zhodnotil a jak si zapadl do kabiny?

Od zápasu jsem měl velké očekávání, hlavně co se týče opět konfrontace na extraligové úrovni. Byla tam samozřejmě i mírná nervozita z něčeho nového, nicméně se startem zápasu a prvním zákrokem to opadlo a snažil jsem si to užít, a snad jsem neudělal ostudu. Kluci v obraně mi pomohli a pořád se mnou komunikovali a snažili se mě podpořit. Hodně mi pomohli i Živo, Poli, Chmelič a asistent trenéra Vojta Drápela co se věcí v bráně týče, za což jim moc díky a jsem za to moc rád. Každopádně zápas jsme zvládli, je to třetí výhra v rámci přípravy, takže za mě určitě spokojenost. Co se týče kabiny, tak jak jsem zapadl je spíše otázka na spoluhráče (smích), ale tak s některými se znám z bývalého působiště, s některými se poznáváme v průběhu, ale určitě je zde skvělá parta do které bych rád zapadnul, snad jsem tomu trochu pomohl i malým zápisným (smích).