24. 3. 2020 - Vojtěch Cigl

Novým trenérem se stává Pavel Hladík!

Klub SKKP Handball Brno přivádí zvučnou posilu na post trenéra. Do města pod Špilberkem přichází z Nového Veselí Pavel Hladík, který bude zastávat také funkci sportovního ředitele!

Jak těžké bylo rozhodování po dvaceti úspěšných letech opustit Nové Veselí a jít do Brna?

Rozhodně je to jedno z nejtěžších rozhodnutí v mém života a sportovní kariéře. Ve Veselí jsem začínal trénovat s bratry Maternovými, když tam byli 3 míče a jedna pumpička a dnes je to, troufám si říct velký klub, který má velké uznání nejen v ČR, ale i v zahraničí což potvrdil i svojí úspěšnou účastí v evropských pohárech, kterou má navíc díky finále Českého poháru jistou i pro příští sezonu. Udělali jsme opravdu hodně práce a já nelituji jediné minuty, kterou jsem tam strávil. Tedy ano bylo a je to velmi těžké.

Proč jste se tedy rozhodl odejít, když byl z klubu stále velký zájem na Vašem setrvání?

Nové Veselí je velmi specifický klub, je velmi rodinný. Nové Veselí má 1300 obyvatel a každý zná každého. Jsem v klubu 20 let a některé kluky trénuji už 15 let. Prostě jsem začal cítit, že si jak hráči, tak fanoušci potřebují od Hladíka chvilku odpočinout (úsměv). Každý se po čase okouká, a to jak tréninkově, tak lidsky. Já jsem moc vděčný za to, že mně to trvalo 20 let a lidi měli se mnou trpělivost i když vím, že to se mnou někdy není lehké.

Proč jste se rozhodl zrovna pro Královo Pole?

Rozhodla jednoznačně rodina. Měl jsem nabídku z Kataru, ale to jsem si moc nedokázal představit. Druhou z Polska, která byla sportovně nejvíce zajímavá a byli jsme prakticky domluvení a já už v únoru informoval klub, že chci do Polska odejít. Poté ovšem do hry vstoupilo SKKP Brno, jehož jednání i vize klubu mi přišly zajímavé a začal jsem o tom uvažovat. Velkou roli v mém rozhodování měla i osobnost pana Koska (majitele klubu), který mě oslovuje a jedná se mnou už 3 roky po sobě a cítím, že o mě vážně stojí a ví, proč mě do Brna přivádí. Dalším kousek skládačky byla moje rodina, protože do Polska bych musel jít sám bez dětí a manželky, jelikož jsme nechtěli děti dávat do cizích škol a učit je polsky. Do Brna je to v tomto jednodušší. Stěhujeme se celá rodina, protože já jsem regulérní workoholik a potřebuji pracovat 12 hodin denně. Na druhou stranu potřebuji alespoň ráno vidět děti, než jdou do školy, a proto jde rodina se mnou, za což bych jí chtěl moc poděkovat. Navíc mám ve Veselí rodinu a dům. Z Brna je to 50 minut autem, budeme tedy jezdit v neděli na chalupu (smích). Poslední důvod je, že je to největší osobní výzva ze všech. Brno nebylo 4 roky v play-off a já mám chuť dokázat, že poctivou prací se dá dosáhnout úspěchu všude. Tedy když to sečtete a podtrhnete vychází Brno jako nejlepší volba.

S jakými ambicemi do Kéniku přicházíte? Bude hlavním cílem postup do play-off?

S panem Koskem jsme si dali jasné postupné cíle, které by měli dovézt SKKP Handball Brno do nejužší špičky v ČR. Do tří let chceme vybojovat místo zajišťující účast v Evropských pohárech, které chceme Brnu jednoznačně dát. Kdo mě trošku zná, ví, že jsem člověk, který opravdu nerad prohrává, a proto je play-off první rok jasný cíl, pod který nechci a nemůžu jít. Věřím, že se najdou kluci v týmu, kteří budou chtít sdílet stejné ambice a tvrdě pracovat. Ty doplníme dalšími ambiciózními hráči a pokusíme se vybudovat tým, na který bude moct být Brno pyšné. Můj další osobní cíl je naučit chodit lidi na házenou. Ideální scénář je hrát třetí sezonu evropský pohár před vyprodanou halou Vodova (smích). Ale buďme realisté. Současná situace dobrá není. Musím se seznámit s klubem a zjistit, proč nedokázal za 4 roky ustálit sestavu a nepostoupit do play-off, až poté můžeme dělat další věci. Reálně bude super, pokud pro první sezonu budeme mít pracovitý tým, za kterým si budeme moct stát a dokážeme hrát v nějakém tempu a systému a ani to nemusí být lehké. Jasno mám také o pozici asistenta, kterou bude zastávat Vojtěch Drápela, který nemůže nadále pokračovat v aktivní kariéře, a proto jsem rád, že přijal novou výzvu a budeme pracovat společně.

Budou nějaké změny v kádru? Mátě vytipované pozice, kde bychom měli posílit?

Všechno musí jít postupně. Rozhodně všichni vidí, že tým musí posílit. Ale nejprve musím zjistit, jak to vlastně v kabině funguje a kdo má jaké ambice. Určitě mi přijde, že tým má zajímavé brněnské jádro, kterému bych chtěl dát v první sezoně šanci ukázat, že na úspěch Brna mají. Ale posílení na klíčových postech je rozhodně nutné. Složení nového týmu, který by měl být základem dalších úspěšných let brněnské házené bude jeden z klíčových úkolů a od příštího týdne budeme na složení týmu intenzivně pracovat.

Jak jste vnímal Brno jako soupeře?

Pro mě to bylo vždy derby. Navíc Brno nám herně sedělo a dlouho jsme s nimi neprohráli. Vždy jsme se těšili hlavně na zápasy v Brně, kam přijelo 150 veselských fanoušků a hráli jsme tam jako doma. Doufám, že v příštím zápase bude v Brně jasná převaha domácích fanoušků a Kénik otočí nelichotivou bilanci posledních let.

Znáte nějaké hráče z minulosti už blíže?

Samozřejmě. Házená je malý rybníček a okrajově zná každý každého. Vojta Václav hrál ve Veselí. Některé kluky jsem trénoval v juniorské reprezentaci. Speciální historku mám s Michalem Dostalíkem, kterého jsme ze zápasu ve Veselí vezli do porodnice (smích). Takže ano, nějaké povědomí o nich mám, ale hlavní je to, jaké mají ambice a jak chtějí pracovat.

Jak vnímáte aktuální situaci ohledně koronaviru? Jak trávíte čas a mají fanoušci počítat s dohráním, či nedohráním soutěže?

Tak myslím si, že pro všechny je to nepříjemné. Dohrávat soutěže je dle mě nemožné. Nedokážu si vůbec představit, jak by se v dubnu, kdy může být dle předpovědí 5000 nakažených začalo hrát. Ale na druhou stranu se lidi alespoň zastaví a znovu si uvědomí, jak je zdraví a rodina důležité. Doufám, že všichni budou dostatečně trpělivý a zodpovědní. To je velmi důležité proto, abychom COVID19 porazili. Doufám, že to neovlivní začátek přípravy na novou sezónu a lidé se budou na házenou i více těšit a v prvním kole nás čeká naplněná sportovní hala Vodova.