Stejně jako v úvodním střetnutí byl i druhý zápas velmi vyrovnaný. Po prvním poločase svítil na tabuli nerozhodný stav 16:16 a nic nenasvědčovalo tomu, že by měl některý z týmů výrazně převzít kontrolu.

Klíčovým momentem se stala pasáž po změně stran, kdy domácí celek šňůrou pěti branek otočil celkové skóre dvojzápasu ve svůj prospěch. V závěru už Nilüfer náskok udržel a postup si pojistil.

Brněnský trenér Pavel Hladík po utkání neskrýval zklamání, ale zároveň ocenil výkon svého týmu v extrémních podmínkách: „Po poločase jsme mohli být spokojení, jak jsme ho zvládli. Bohužel pak už byl tlak Nilüferu obrovský, to jsem ještě nikde nezažil, diváci byli doslova frenetičtí. Na hřiště házeli vodu, neskutečný kotel, hala se otřásala. Důraznou hrou si soupeř vytvořil pětibrankový náskok, my jsme ho stáhli na čtyři a měli jsme ještě jednu šanci, při níž byl náš hráč faulován, to ale rozhodčí nepotrestali, i když šlo o zákrok pěstí do hlavy a hráč je nyní na vyšetření v nemocnici. Zápas tak nedospěl do rozhodujícího rozstřelu, který by si naši kluci za svůj výkon zasloužili.“

Kouč zároveň připomněl i nezvyklé bezpečnostní opatření kolem zápasu: „Napřed jsme vyjeveně koukali, že před námi i za námi jede policie. Pak jsme to pochopili. To, co se v hale dělo, se nedá porovnat s ničím, co jsme dosud zažili, hlídalo tam na čtyřicet policistů, na tribunách byli rowdies z fotbalu a my jsme tady v tom pekle do posledních vteřin sahali po vyrovnání dvojzápasu. Že to zvládnou kluci jako Houska nebo Vomáčka, kterým je devatenáct let a odehráli 60 minut, to je pro mě výborný poznatek. Odehráli jsme super zápas se smutným koncem.“

Brno bylo opravdu blízko odvrácení — k vyrovnání celkového skóre chyběla jediná branka. Přesto může tým hodnotit účast v soutěži pozitivně, protože se mezi posledních šestnáct dostal přes italské Conversano, lucemburský Berchem a proti silnému tureckému soupeři odehrál vyrovnaný dvojzápas.